Historie skautingu v Hejnicích

Dle posbíraných spisů od René Bělohradského (Rendy)

Vznik skautského oddílu v Hejnicích

Podle všech dostupných údajů vznikl první skautský oddíl v Hejnicích po 2. světové válce v roce 1947, kdy pracovaly dvě družiny skautů, vedl je Zdeněk Krpata (Rackové – 7 členů a Lišky – 9 členů) a jedna družina skautek pod vedením Jiřiny Staré.

Další jména, které byla z této doby zmiňována – J. Melichar a Zdeněk Paralec (Eman) z družiny Racků a M. Pelikán a F.Vokál z družiny Lišek.

Činnost tohoto oddílu ukončily únorové události roku 1948. Klubovna na Ferdinandově byla přízemní dřevěná a po roce 1948 byla přidělena jednomu z vyšších komunistických funkcionářů (pravděpodobně soudruhu Kautskému). Veškeré dokumenty o majetkových poměrech pak záhadně zmizely.

Hejnické skautky pod vedením Jiřiny Staré

Druhá etapa hejnických skautů

Činnost skautingu v Hejnicích pak byla obnovena v září 1968 srazem před budovou 1. a 2. třídy ZDŠ Hejnice, pod vedením Miloslava Pešuly (Felčara).

O té době sám napsal: „Místní chlapecký oddíl Junáků čítal asi 14 skautů a asi 6 či 7 vlčat, které vedl bratr Koníř (Bizon). Klubovnu měli v přístavku hejnické mateřské školy, darem tehdejší paní ředitelky Hany Pincové.“

Roku 1969 se hejničtí skauti na Farské louce setkali s tehdejším náčelníkem Junáku Rudolfem Plajnerem, který tam byl na návštěvě Lesní školy Podještědské oblasti Junáka.

Hejnický oddíl se připojil pod středisko ve Frýdlantě, který vedl František Valenta (Marbula). Pro zajímavost je dobré zmínit, že v tomto středisku byl i oddíl z Dětřichova, který vedl Ing. Málek (Cígo). Samozřejmostí je i existence skautského střediska v Novém Městě pod Smrkem.

Nábor vlčat na louce pod Chatkami

První tábor 1970 byl společně s frýdlantskými skauty na Blatenské pile, dnes nenávratně pod hladinou josefodolské přehrady.

Odjezd na tábor dne 13.7.1970 se srazem u morového sloupu v Hejnicích od bývalé autobusové čekárny.

Činnost byla celostátně ukončena roku 1970 a klubovna, kterou junáci v rámci akce Milion hodin republice vybudovali z chátrající stavby nynější moštárny, byla předána nastupující organizaci ČSM.

Třetí etapa hejnických skautů

Potřetí byl obnoven skauting v Hejnicích po listopadových událostech roku 1989 1.dubna 1990 pod vedením Rendy Bělohradského, učitele anglického jazyka na zdejší ZDŠ.

V první půli roku 1991 bylo velmi mnoho členů, a tak bylo založeno samostatné středisko s číslem 19. a jménem ISERÍN. Po polodrahokamu, který bylo, a možná ještě i lze, nalézt v osadě Jizerka na stejnojmenné říčce. Byly zvoleny i barvy – černá (barva polodrahokamu), žlutá (podle písku, ve kterém se nachází), bílá (barva ušlechtilosti a čistoty).

Také byl vymyšlen pokřik:

V srdci Jizerských hor,
žije rád každý tvor.
A ze všeho nejvíce,
skauti, skautky – Hejnice.     

Iserín si říkáme,
dobrodružství vítáme,
v drsných horách jsme jak doma,
činy jsou nám víc, než slova!

Po roce činnosti pracovaly v Hejnicích dvě družiny skautů a skautek, smečka vlčat i roj světlušek. Díky sponzorům (hlavně hejnické Autobrzdy) bylo možné uspořádat třítýdenní tábor na Vrbové louce u Raspenavy, kterého se zúčastnilo 45 dětí.

V té době již ve vedení pomáhali Líba Pöschlová (Knoflík), Jitka Svatá (Máma) a Luděk Gondkovský (Dejmal).

Klubovnu měli skauti porůznu – nejdříve v místnosti nad cukrárnou paní Mesznerové, později díky paní místostarostce Mlejnkové v prostorech 2.MŠ, chvilku i na Ferdinandově.

 

Vzhledem k tomu, že to byl trochu problém, rozhodlo se vedení pro dlouhodobější řešení ve formě stavby své vlastní klubovny. Byla to obrovská výzva, kterou nakonec dokázali splnit a 4.2.1995 byla slavnostně otevřena dnešní klubovna.

Velký dík patří MÚ Hejnice, ORJ v Liberci, celé řadě sponzorů a samozřejmě všem, kteří obětavě přiložili ruku k dílu. Rozpočet přesáhl 200 000,-

Na Vrbové louce prožili ještě čtyři tábory a jeden v roce 1994 dokonce v Holandsku.

Děkujeme moc Rendo!

Dle podkladů od Luďka Gondkovského (Dejmala)

Po odstěhování Rendy do Liberce (rok 1995) a zdravotních potížích Líby Poschlové a Jitky Svaté pokračoval do roku 2001 ve skautování se smečkou vlčat Luděk Gondkovský (Dejmal). Společně zažili tábory na Tetřevích boudách (1996), Muzejní chatě na Jizerce (1997), v Jindřichovicích (1998) a v Harrachově (1999).

Obě fota z tábora v Harrachově

Poslední tábor pod vedením Luďka Gondkovského (Dejmala) se uskutečnil v roce 2001 v Prachaticích. Po něm Luděk přenechal práci s oddílem Jaroslavu Janatovi (ScoMBimu).

Děkujeme moc Luďku!

Dle informací Jaroslava Janaty (ScoMBiho)

V roce 2002 přešel skautský oddíl Iserín pod hlavičku organizace Skaut – Antonína Benjamína Svojsíka, pod kterou byl až do konce roku 2004. Oddíl nesl v těchto letech název 1. oddíl Manitoba Hejnice.

Schůzky probíhaly v klubovně na pozemku vedoucího Jaroslava Janaty (ScoMBiho), původní klubovna byla dočasně nevyužívaná. Byly vytvořeny 2 družinky – Lišek a Jelenů, asi po 6 členech. Jezdily na výpravy a vydávaly časopis Svítání.

Tábory byly pořádány v roce 2002 i 2003 v Lužických horách. V roce 2004 tábor nebyl. Jaroslav Janata (ScoMBi) ukončil činnost v lednu r. 2005.

Děkujeme moc ScoMBi!

Objevilo se reálné nebezpečí ztráty pracně vybudované hejnické klubovny (díky zániku oddílu). Ta měla být prodána Okresní radou Junáka, a proto obnovil Luděk Gondkovský (Dejmal) činnost za pomoci libereckého střediska STOPA, které se pyšnilo asi 150 členy pod vedením Jana Špičky (Hastrmana).

Začal se třemi skauty, kteří postupně k sobě přivedli kamarády. Jezdili na výpravy a rádcovské kurzy libereckého střediska. Tábory se nekonaly až do roku 2007 díky malému počtu dětí. Navrátili se k původnímu číslu a názvu oddílu, tedy 19. oddíl Iserín Hejnice.

Dle informací Jiřího a Petry Hovorkových (Ferda a Péťa)

V roce 2006 do oddílu přišel Jiří Hovorka (Ferda) a pomáhal s vedením Luďkovi. O rok později se součástí oddílu staly Iva Lehká (Ivča) a Petra Hovorková (Péťa).

V říjnu roku 2007 se Péťa rozhodla udělat nábor děvčat do oddílu. Od tohoto roku měl tedy oddíl opět nejen družinku vlčat a skautů, ale i světlušek.

Do roku 2009 se tábory oddílu nekonaly kvůli nízkému počtu členů. Ferda a Péťa brali zájemce o táboření na tábory se skauty z Hradce Králové a Lochenic (kde v předchozích letech skautovali). V roce 2010 se po delší době konal samostatný tábor hejnických skautů u srubu nad Višňovou. Účastnilo se ho 14 dětí a 3 vedoucí. Bylo to možné i díky obětavé pomoci rodičů, kteří pomáhali vyrobit podsady na stany. Tento tábor bohužel končil povodněmi v celém frýdlantském výběžku, návrat z něho byl dost akční a hodně netradiční. Po tomto táboře odchází z oddílu Luděk.

Z důvodů menšího počtu vedoucích se tábor v roce 2013 konal v Bílém Potoce, u domu Péti a Ferdy.

V roce 2014 se na tábor vydala „Devatenáctka“ mimo liberecký kraj, ke střediskové klubovně do Hradce Králové a v následujícím roce 2015 se vydali do Valdova, kde se táborovou posilou stal Ondřej Kotland (Všeználek – z hradeckého oddílu Termitů).

Ten s námi na tábory jezdí pravidelně až dosud.

V září roku 2015 došlo k částečné obměně členů oddílu. Některé skautky a skauti opustili naše řady, ale významně se zvýšil počet členů zvláště v kategorii benjamínků (předškoláků), vlčat i světlušek.

V tomto roce fungovaly 3 družinky, celkem 40 registrovaných členů. Abychom vše zvládali, začala s námi pravidelně na výpravy jezdit Helča.

Od roku 2016 s námi na tábor jezdí další posila z locheňského oddílu – Ivuška Dvořáková.

Zároveň nás v tomto roce opustil dlouholetý pomocník, rover Jakub Čumpelík (Kuba).

Po dva roky 2017 a 2018 jsme jezdili na tábořiště do Velkých Petrovic. Členů stále přibývalo.

Do oddílu přišla Anička Hrnčířová (Lyžka – z pražského oddílu), která od září roku 2017 vede naše nejmladší, benjamínky. Je to naše již 4. družinka.

Roku 2019 se tábor konal v Dolním Bousově.

Z jabloneckého oddílu vodních skautů přichází Jan Hrnčíř, který od září 2019 přebírá vedení starších vlčat a skautů.

Další posilou je Alžběta Panochová (Běžka), která pomáhá s vedením světlušek. Máme v oddíle benjamínky, světlušky, vlčata, skauty a skautky. S programem nám pomáhají i roveři a rangers. V roce 2019 je registrováno 63 osob, což je skvělé, jen ta klubovna by mohla být trošku větší 😊.  

Za zmínku ještě stojí dlouholetá tradice vánočních výprav (pravděpodobně započata v roce 1996), na kterých společně obdarujeme zvířátka v lese, ve společném kruhu povečeříme, rozdáme si dárečky a zahrajeme divadla či jiná představení.

Od roku 2014 se naším velkým podporovatelem stalo město Hejnice, které přispívá na chod našeho oddílu. Finančně nás podporuje při organizaci táborů, výprav a dalších akcí.

Děkujeme městu Hejnice!

Pandemie koronaviru

V roce 2020 je registrováno 68 členů.

Tábor se konal u Rokytnice v Orlických horách v místě zvaném Václavova seč, i když jsme málem nejeli, protože od jara byly omezovány akce pro více lidí kvůli nemoci COVID-19.

V září přišlo mnoho nováčků – vlčat (předškoláků a prvňáčků), proto byla trochu rozšířena klubovna.

Uvnitř byla vybourána příčka mezi velkou místností a skladem, tím jsme zvětšili místnost asi o plochu 2,5 x 2 m.

Bylo nutné vzhledem k množství trochu rozdělit kluky – nejmenší vlčata se začali scházet v pondělí od 17:15 do 18:15. Starší vlčata se zůstala ve středu od 16:15 do 17:15 a skauti od 17:30 do 18:30.

Tím vznikla naše již šestá družinka – Lvíčata.

Skautování jsme si však moc neužili, neboť na podzim 2020 byla skautská činnost z nařízení vlády pozastavena, aby se zabránilo šíření nemoci COVID-19.

Skautovat „naživo“ tedy kvůli vládním nařízením nemůžeme, ale nabízíme našim dětem alespoň alternativu v podobě různých úkolů a doufáme že se situace brzy uklidní a my se zase potkáme na schůzkách, výpravách a na letním táboře.

V roce 2021 je i přes pandemii registrováno 72 členů.

Rekonstrukce klubovny 2021-2022

Na jaře 2021 bylo započato s vyřizováním povolení na rekonstukci klubovny nebo spíše na úpravu její střechy. Měl by tak vzniknout půdní prostor pro věci ze skladu a nějaké místo na případné přespávání.

Finanční prostředky na rekonstrukci se podařilo získat od města Hejnice a firmy CiS systems s.r.o. Významnou měrou přispěla i Nadace Jaroslava Foglara spolu s mnoha dárci z řad veřejnosti.

Před rekonstrukcí
Současná podoba

Předpokládaný konec rekonstrukce byl v plánu na září 2021. Rekonstrukce se bohužel kvůli Covidu, zvýšeným cenám i počasí protáhla a snad bude hotova do konce dubna.

Všem dárcům moc děkujeme!